A JE KONEC...NEBO ZAČÁTEK?
je to rok...rok co jsem začala s tímhle projektem.
jsem vděčná za to, že jsem se do toho dala a hlavně že jsem vydržela.
Za ten rok se stala velká spousta věcí, celkem hodně zásadních na tak krátkou dobu...a já si je i díky projektu můžu připomenout.
Vzpomenout si na náladu, na atmosféru situací,na hezké i špatné dny...
Na to jak sme hledali domeček, jak sme ho našli, na nervozitu když sme jeli složit zálohu a pak ještě větší jak to všechno dopadne. Na velkou stěhovací akci, bydlení u tchýně...na to jak Eli začala krásně mluvit, jak byla poprvé na kolotočích nebo v zoo...
taky na nemoc co zasáhla naší rodinu a s kterou pořád bojujeme, na tu romantiku, kdy mě Pavel požádal o ruku a na svatbu, která byla fakt super...
na to jak sem ztratila přátele, znovuobjevila staré a hlavně našla nové...
na to jak se náš dům mění v náš domov...jak sem se naučila užívat si štěstí a vážit si toho, že šťastná můžu být.
můžu si vzpomenou i na maličkosti - na výlety s přáteli jen tak, na pohodu v Telči i v Nadrybách jenom s Pájou, na souseda Vašíka i na štěnici na Brebeřině prstě, na rozbitej foťák,kterej mě teď v projektování trošku brzdí...
je toho spousta na co díky projektu můžu vzpomenout a zaradovat se nebo zasmutnit znova...
je to 365 fotek, 365 dní, je to rok...
někdy dlouhý, někdy krátký...záleží na tom, jak se žije...mě tenhle rok celkem dost rychle utekl...
a tak teď půjdu dál...životem, i Projektem...nutí mě každý den se zamyslet a to je pro mě hodně...
Žádné komentáře:
Okomentovat