den první, úterý

NOVÝ ROK
od rána si jí zpívám...písničku od Žofky Kabelkové...
"Máme nový rok, už se z předsevzetí radujem, díry v paměti. Máme nový rok a navzájem se milujem v podivném napětí.
2. Máme nový rok a vteřiny se opíjí, snad se tak prodlouží. Máme nový rok a staré dluhy promíjím, když po nich netoužím. Vzpomínky jsou tváře z plakátů, matné barvy hřív. Tiché pařezy akátů, co voněly dřív.
Rf. Kdosi na mě volá, je teprv půlka září, ale nedám se zmást. To se jen kalendář takhle tváří.
3. Můj nový rok denně o půlnoci začíná, hodiny vyzvání. Můj nový rok jen světla v oknech zhasíná. Každý usíná, sny ho dohání.
Rf. Kdosi na mě volá…
Rf. Kdosi na mě volá:“Září přece není leden!“ Ale nedám se zmást. Dobře vím, že nový rok není jen jeden.

Tak ať je tenhle Nový rok pro mě a mé blízské alespoň stejně tak dobrý jako byl tel minulý...

a když někdy budete mít pocit, že už nemůžete dál...udělejte si svůj malý Nový rok a začněte zase od nuly...třeba bude líp.

jooo, a vlastně - dneska začal úplně Nový rok, první rok, pro malého Ondráška Lochnesčího - tak mu přeju do života všechno krásné, hlavně zdraví, hodnou ségrušku Týnku, ať jeho rodiče jsou stále tak fajn jak je znám a ať je šťastný!