Za babííí
a zase pondělí...
ty pondělky jsou vůbec takový zvláštní...odvážíme Eli k babičce, ta se těší a mě já trošku taky, ale zároveň mi bývá hodně smutno...když pak mává u babičky z okna a posílá pusinky a volá co může to své A HÓÓÓÓJ, až to i přes okno jde slyšet, je to skoro až na slzy...
ještě sem si nezvykla - a asi ani nezvyknu...
1 komentář:
Ta je slaďounká, Elinka mazlinka !!! Užívej, dokud Ti říká ahoooj a těší se na Tebe... přijdou časy, kdy bude ráda, že se rodičáků na chvíli zbaví :D :D
Okomentovat