den stý devadesátý osmý, úterý



Tchýnina pravda

ach jo...je to zvláštní, ale prostě musím, ač nerada:-), té naší babče ZASE dát za pravdu...
hodně dlouho sem otálela s převozem té starodávné ždímačky s čerňáku k nám...
pak hooodně dlouho ždímačka stála u kůlny na mrazu a sněhu...a já hooodně dlouho ždímala ponožky a trička v ruce a vztekala se, že to pomalu schne a co je s tím práce...
a najednou - vyperu, lehoulince vyždímu, strčím do ždímačky a vytáhnu skoro suché...vymáchám, ještě jednou vyždímu a je to...MAZEC!:-)
ono je někdy těžké nechat si poradit - navíc zrovna od té "naší" babči...ale když už to udělám, většinou musím sklopit uši a uznat, že prostě MÁ PRAVDU - stejně jako s tím masem pečeným v papiňáku!:-))

(no, ale zase ve spoustě věcí stejně NIKDY neuhnu - hlavně co se mých silných kuřecích vývarů týče:-) )

Žádné komentáře: