den třicátý sedmý, sředa

Ohnivý večírek
Zní to jako nějaká obrovská párty ale né...
po tom co sme třikrát po sobě shodili "ohniště" šel Pavel spát (asi ho to neustálé sbírání žhavíků vyčerpalo:-) a my sme si už jen tak klidně povídali...a šli spát chvilku po něm.
Nicméně, koukat do ohně je krásný jak minutu, tak hodiny...takže pro mě to byl ohnivý večírek:-)